Národní park Podyjí letos slaví 20 let. Láká turisty, odborníky i milionové investice

20 LET NÁRODNÍHO PARKU PODYJÍ - Teplomilné rostliny a živočichové na vřesovištích u Znojma, podhorské druhy v hlubokých stinných údolích a stráních na Vranovsku. Unikátnost Národního parku Podyjí spočívá především v jeho velké rozmanitosti. Vděčí za ni prolínání hned několika přírodních a lidských světů a hlubokému kaňonu řeky Dyje. Ročně ho navštíví zhruba 300 000 lidí a jen za posledních deset let i díky němu mohli investoři v regionu uskutečnit projekty přesahující 200 milionů korun.  Letos uplyne dvacet let od jeho vyhlášení.

Kozí stezky

Zažít přírodu vyprahlých nížinných panonských stepí i typický ráz podhorských bučin v jeden jediný den není pro návštěvníky Podyjí žádný problém. Stačí se přepravit ze Znojma do Vranova. Zatímco po silnici je trasa dlouhá zhruba dvacet kilometrů, řeka Dyje si prorazila cestu ve více než čtyřicetikilometrovém korytě. V údolí, které je místy hluboké i přes dvě stě metrů, vytvořila mimořádné přírodní scenérie. Meandry řeky lemují vysoké skalní stěny, rozsáhlá suťová pole i těžko prostupné strže. Střídají se s nivními loukami i prosluněnými lesy.

O 30 dnů delší léto

Přímo na území národního parku Podyjí se střetává řada přírodních prostorů. V třetihorách alpínským vrásněním vytvořená karpatská soustava se zde prolíná s prvohorní hercynskou. Zlom klimatických podmínek zase například oproti Vranovsku prodlužuje léto na Znojemsku o více než třicet dnů. Zatímco na ve Znojmě je dnů, kdy průměrná teplota překročí 15 stupňů, zhruba 109. Pod Vranovskou přehradou to je jen 75 a přichází i s třítýdenním zpožděním.  Prolínání a střety geologických, biogeografických i klimatických prostorů zásadně ovlivňují životní podmínky rostlin a živočichů v parku.  

Železná opona a přísně střežené hraniční pásmo zabránilo budování přehrad, rekreačních chat nebo silnic. Z hraničního úseku zmizela téměř veškerá lidská činnost a příroda dostala z velké části prostor pro nerušený samovolný vývoj. Hrady na české i rakouské straně řeky, bunkry prvorepublikového pohraničního opevnění i pozůstatky železné opony jsou nezpochybnitelnou připomínkou, že politická hranice v posledních staletích ovlivňovala celé území.

Osmnáct druhů orchidejí i staré odrůdy jablek

Unikátní přírodní i historické podmínky zapříčinily mimořádnou rozmanitost rostlin a živočichů, kteří na území parku žijí. Do nitra středoevropské přírody po prosluněných stráních pronikají teplomilná zvířata a květiny z jihovýchodní teplé panonské oblasti. Severní a stinné části Podyjí naopak obsazují podhorské druhy.

V národním parku botanici nalezli přes dvanáct set druhů rostlin. Více než sedmdesát z nich je zvláště chráněných. Pro středoevropský prostor jsou naprosto unikátní i vřesoviště a stepní lada mezi Znojmem a Hnanicemi v jihovýchodní části parku.  Vznikly dlouhodobou pastvou dobytka.

Podyjí bylo po staletí i hospodářsky využívaným územím. I díky tomu mohou jeho návštěvníci ochutnat v sadech u Havraníků nebo na Hradišti plody téměř zmizelých historických odrůd ovocných stromů.

Čáp, kudlanka a užovka

V korunách starých stromů nebo na skalách staví svá skrytá hnízda vzácný a samotářský čáp černý. Je jedním z dvou set druhů ptáků, kteří žijí v Národním parku Podyjí.  Kvůli své výjimečnosti se stal i jeho symbolem.  Pouze v Podyjí a jen na dalších dvou místech v České republice žije i užovka stromová.  Unikátní zástupce má v kaňonu řeky a jeho okolí i hmyz. Vzácný druh, dravá kudlanka nábožná, se sem dostal z jižní Evropy.  Motýl jasoň dymnivkový zase v Čechách pravděpodobně už úplně vyhynul a Podyjí je jednou z jeho posledních moravských lokalit.

Nové trasy pro turisty i více divočiny

V současné době připravuje Správa Národního parku klíčový dokument, který určí její další směřování. Jeho nejdůležitější prioritou zůstává ochrana přírody. Novinky ale čekají i na turisty. Rozšíření tras plánuje park například na Hradišti, u Čížova nebo Hardeggu. Tam by obnovou historického mostku přes Dyji měl vzniknout i nový vycházkový příhraniční okruh. Park chce rekonstruovat páteřní cyklistické stezky a vybudovat úvaziště u východní větve koňských tras. Osm konkrétních tras vybuduje správa parku i pro lidi s handicapem. Vozíčkáři se tak dostanou na nejkrásnější vyhlídky v srdci Podyjí. Se sítí 83 kilometrů cyklistických tras, 76 kilometrů stezek pro pěší a 53 kilometrů cest určených pro hipoturistiku už nyní disponuje Národní park Podyjí a jeho ochranné pásmo nejhustší sítí turistických cest ze všech našich národních parků.

Již nyní je polovina území parku ponechána přírodě. Zejména v lesích vykazujících vysokou ekologickou stabilitu je příroda ponechána samovolnému vývoji. Toto území se v národním parku v budoucnu ještě o čtvrtinu rozšíří. Na 75% rozlohy Podyjí a Thayathalu tak budou mít navrch přírodní procesy nad lidskými zásahy.

 

ImageČlánek vyšel ve Znojemském deníku jako součást seriálu k dvacetiletému výročí založení Národního parku Podyjí.