Nad Podyjím létá více než 200 druhů ptáků. Polovina všech druhů, které v Česku žijí

/AUDIO/ Na Hromnice si musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout, říká staré české přísloví.  Jednoho z nejlepších českých pěvců, zvláště chráněného a silně ohroženého skřivana lesního můžete nyní slyšet zpívat i v Podyjí.  Patří mezi více než dvě stovky druhů ptáků, kteří v národních parcích Podyjí a Thayatal žijí.  Ornitologové je spočítali během intenzivních výzkumů v posledních letech. Výsledky své práce nyní prezentují na výstavě v Jihomoravském muzeu a připravují i knihu.

Image
Výru velkému klidné prostředí a dobré podmínky Národního parku Podyjí vyhovují. Má zde jedno z nejhustších hnízdišť v České republice. Foto: Václav Křivan /Archiv Správy Národního parku Podyjí

Národní park Podyjí na ornitologické mapy dostala především jeho stabilita a různorodost přírodních podmínek. „Území je unikátní svojí pestrostí ptačích druhů. Do východní části parku zalétají ptáci, kteří jsou zvyklí na teplejší podnebí a život v jihovýchodní Evropě. Patří mezi ně například pestře zbarvená vlha, světově ohrožený dravec raroh velký nebo v Evropě vzácně hnízdící orel královský," vypočítala ornitoložka Vlasta Škorpíková.  Chladnější terén západní části národního parku zase vyhovuje silně ohroženému čápovi černému, melancholicky volající žluně šedé nebo lesnímu bahňákovi s dlouhým zobákem -  sluce.

Ptačí obyvatelstvo Podyjí se ale mění. Mohou za to například globální změny klimatu. „Hodně citlivý na změny podnebí může být podle vědeckých studií lejsek malý. Jeho tradičním prostředím v národním parku jsou staré bukové porosty nad řekou v oblasti Braitavy. Od roku 2005 ho zde ale ornitologové neviděli. Jestli se opravdu zařadí k druhům, které z území vymizely, ukáže až čas, " uvedla Škorpíková.  Vyšší teploty se zatím projevily jen časnějším příletem vlaštovky ze zimovišť. Na hodnocení ovlivnění dalších druhů je zatím málo údajů.

Zásadní změnu přineslo do Podyjí ale minulé století, ve kterém holé a skalnaté stráně nahradil na mnoha místech les. Z území tak vymizel například skalník zpěvný. Ústup od tradičních způsobů využívání krajiny je zřejmě příčinou vyhynutí tetřívka. „Ten byl v Podyjí naposled pozorován na Vranovsku v 70. letech dvacátého století," řekla Škorpíková.

Zájemci o ptačí obyvatele Podyjí se mohou až do 17. března vypravit na speciální výstavu do Jihomoravského muzea ve Znojmě. Ve čtvrtek 8. března od 19:00 bude o podyjských opeřencích mluvit přímo ornitoložka Vlasta Škorpíková v Domě Umění na Masarykově náměstí.

Kde nyní pozorovat ptáky:

Skřivan lesní: do Podyjí přilétá na začátku března. Zpívat ho můžete slyšet nad vinohrady a krajem lesa v jihovýchodní části Podyjí mezi Kraví horou a Hnanicemi
Skřivan lesní by Pavel Pelz / Národní park Podyjí
Skorec vodní: na přelomu února a března ho můžete zahlédnout například při procházce kolem řeky mezi Vranovem  nad Dyjí a Ledovými slujemi.
Skorec vodní by Pavel Pelz / Národní park Podyjí
Výr velký: klid a dobré podmínky v Podyjí stojí za vysokým počtem párů, které zde hnízdí. Slyšet ho můžete například na vycházce při soumraku kolem řeky nebo na vyhlídkách Sealsfieldův kámen nebo Králův stolec.

Výr Velký by Pavel Pelz / Národní park Podyjí

Zvukové ukázky použity s kazet Ptáci národního parku Podyjí 1 a 2

Text je součástí pravidelného seriálu Správy Národního parku Podyjí v týdeníku Znojemsko