Mladá borová monokultura

Tento kurz je zaměřen na lesní porost, který byl založen za účelem finančního zisku z vyprodukovaného dřeva, tedy jako les hospodářský. Kurz by měl navazovat na kurz „Stará dubová pařezina”, ve kterém se žáci odbobnými aktivitami seznámili s lesem blízkým potenciálně přirozenému stavu, díky čemuž mohou dobře vnímat zásadní rozdíly mezi těmito dvěma typy lesa.

Místo realizace:

Časová dotace:

5 hodin v terénu

Personální zajištění:

Běžný pedagogický doprovod

Primární cílová skupina dle standartního ŠVP:

Žáci 7. tříd

Interdisciplinární vazby:

Přírodopis, zeměpis, fyzika

Hlavní cíl:

Komplexní rozvoj vnímání lesa, poukázání na existenci nepřirozeného lesa, který je diamentrálně odlišný od potenciálně přirozeně se vyskytujících druhů s přirozenou dynamikou, poukázání na problematiku těchto porostů v porovnání s přírodě blízkým lesem vhodným na toto stanoviště, rozvoj vnímání funkcí lesa odlišných od funkce hospodářské.

Vedlejší cíle:

Rozvoj schopností charakterizovat les, osvojení zacházení s laserovým metrem, sběr primárních dat, dodržení správného pracovního postupu, poznání místa. 

Výstupy:

Vyplněný pracovní list

Pomůcky:

Laserový metr, běžné psací potřeby

Materiály:

Pracovní list Pracovní list

Teoretická východiska:

Na tomto stanovišti kyselé bukové doubravy by se měly potenciálně přirozeně vyskytovat především duby, v malém procentu pak buky a jeřáby. Dnešní porost byl založen v roce 1982 na místě předchozích dubohabřin rostoucích zde po mnoho generací, pravděpodobně se jednalo o pařeziny (porost, ve kterém se vyžívalo zmlazení dubu a habru z pařezu, kdy po odříznutí kmene začal pařez ze stran obrůstat, čímž vznikly typické útvary polykormony – mnohokmeny; motivem této tradiční hospodářské činnosti byl zisk palivového dříví s vhodnou tloušťkou pro topení, proto byly výmladky po několika letech opět odříznuty a proces dále pokračoval; v některých částech Podyjí se takto hospodařilo i několik set let). Současná podoba je typickým obrazem lesnické politiky na státní úrovni z konce minulého století. Motivy pro přestavbu původního lesa na tzv. vysoký les byly ekonomického charakteru, kdy se hospodáři domnívali, že zde borovice poroste rychleji, bude ji možné dříve smýtit a výnosy tak budou vyšší. Po vytěžení původního porostu byly plochy zbaveny klestu a byla provedena celoplošná příprava půdy, která spočívala v zaorávání brázd lesním pluhem. Do těchto brázd byly následně sázeny zalesňovacím strojem sazenice (jedno až dvouleté semenáčky) borovice lesní v počtu okolo 20 000/hektar, což je velmi vysoká hustota (0,5 m2/strom). Současná nižší hustota je výsledkem série zásahů, které spočívaly v odstranění slabších jedinců a ponechání domněle kvalitnějších jedinců, kteří měli poskytnout kvalitnější dřevo, a tím vyšší výnos. V další fázi byli odstraňováni jedinci s košatou korunou, která by stínila a deformovala tak tvar vedle rostoucích stromů. Cílem zásahů bylo vytvoření zapojeného porostu stromů s krátkými korunami, rovnými kmeny a málo větvemi (dřevo s málo suky). Od roku 1991, ve kterém byl vyhlášen Národní park Podyjí, se od zásahů tohoto typu opustilo.

V podmínkách tohoto místa je porost velmi náchylný, kdy je problémovým faktorem sníh, který při tání těžkne a při přičinění větru následně dochází k vývratům a polomům (periodou situace je zhruba 10 let). Při takovém oslabení porostu se dále zvyšuje náchylnost na napadení houbami či podkorním hmyzem, což může vést k plošnému odumírání těchto porostů. Na rozdíl od původních společenstev je takto vytvořená monokultura značně nestabilní. Cílem plánu péče je náhrada tohoto labilního porostu původními dřevinami vedoucí ke tvorbě stabilního společenstva. V porostu jsou patrné malé plochy, které po odumření některého jedince nebo při pěstebním nezdaru obsadily listnaté dřeviny, které zde jsou schopny zmlazovat (na rozdíl od borovice). Prováděná probírka již neslouží k podpoře perspektivních jedinců borovice, ale ke zvýšení prosperity listnaté složky.