15 hradů horního Podyjí: Ojedinělá linie středověkých pevností

20 LET NÁRODNÍHO PARKU PODYJÍ  /FOTOGALERIE/ - Hrady nad Dyjí musely čelit příhraničním svárům, husitským válkám i ambicím místních šlechticů. Některé se změnily na honosná panská sídla, z jiných jsou zříceniny.

01_Raabs.jpg
Raabs je vedle Bítova druhý nejstarší hrad v Podyjí, podle kterého staří Češi a Moravané pojmenovali celou rakouskou zemi. Ve 13. století vlastnili hrad Přemyslovci, Rožmberkové i  Habsburkové. V následujících staletích se stal centrem místních protestantů a čekal ho velký rozkvět.  Dnešní návštěvníci si zde tak mohou prohlednout středověkou hladomornu i renesanční fresky nebo arkády. FOTO: Petr Lazárek / Správa Národního parku Podyjí

FOTOGALERIE: Prohlédněte si 15 hradů horního Podyjí

MAPA: Prohlédněte si podrobnější mapu hradů na Google Maps

Ve 13. a potom v 15. století se v regionu Podyjí odehrával s různou intenzitou mocensko-politický střet mezi státem českým a rakouským. Ten také dal vzniknout ojedinělé linii středověkých opevněných sídel, jež po obou stranách hranice využila hluboce zaříznutý kaňon řeky Dyje.

Regiony jižní a jihozápadní Moravy a přilehlé části Dolního Rakouska spolu přitom od pradávna udržovaly všestranné kontakty. Etnicky slovanské obyvatelstvo se v Podyjí usadilo v 7. století a vlivem bavorské kolonizace Dolního Rakouska v 11. století a německé kolonizace jižní Moravy v průběhu 13. století se značně promíchalo. Dvojjazyčnost celého regionu umožňovala snazší obchodní výměnu a migraci.

Hranice, která zde od konce 11. století velmi hrubě kopíruje tok řeky Dyje, je umělá. Spíše můžeme z přírodního hlediska hovořit o jednom regionu. Nepropustná státní hranice symbolizovaná později "železnou oponou" je produktem teprve velkých společensko-politických turbulencí 20. století.

To dokládá i postupný zánik podyjských hradů. Ve středověku obávané pevnosti po vzniku habsburského soustátí (1526) a porážce Turků u Vídně (1683) postupně ztratily svůj smysl. Jejich neužitečnost navíc prohloubil rychlý rozvoj účinnosti dělostřeleckých zbraní. Hrady se proto proměnily v rozsáhlé ruiny. Ty šťastnější z nich byly přestavěny v honosné šlechtické zámky. Jejich silueta dodnes významně dotváří atraktivitu regionu rakousko-moravského Podyjí.

Image

01 Raabs (Rakous)
Vedle Bítova druhý nejstarší hrad v Podyjí, podle kterého staří Češi a Moravané pojmenovali celou rakouskou zemi. Ve 13. století vlastnili hrad Přemyslovci, Rožmberkové i  Habsburkové. V následujících staletích se stal centrem místních protestantů a čekal ho velký rozkvět.  Dnešní návštěvníci si zde tak mohou prohlednout středověkou hladomornu i renesanční fresky nebo arkády.

02 Kollmitz (Chlumec)
Mohutné zdivo, zbytky dvoupatrové obytné budovy a především obranná věž jsou hlavními znaky rozlehlé a malebné zříceniny Kollmitz, která se tyčí nad nedalekou vesničkou Kollmitzgraben.  Jádro zříceniny pochází podle historiků z 13. století. O dvě století později museli pánové hradu vystavět mohutnou předsunutou "Českou zeď" na obranu před tažením Jiříka z Poděbrad.

03 Eibenstein
Sloužil jako strážní hrad nad podyjskou lodní stezkou. Svoji klíčovou úlohu sehrál ve 13. století, kdy přes blízký brod proudila vojska Přemysla Otakara II. obléhat nedaleký Drosendorf a český král zde i nějaký čas pobýval.  Od 17. století hrad chátrá. Romantická zřícenina ale stále stojí za návštěvu.  

04 Primmersdorf
V na konci 13. století popisují prameny Primmersdorf  jako jeden z řetězce hradů, které brání hranici proti "českým agresorům".  V 18. století ale majitelé z kláštera v Herzogenburgu hrad přestavěli na rozlehlý panský statek s kaplí. Podél řeky Dyje na něj navazuje i zhruba tří hektarový udržovaný park.

05 Drosendorf (Drozdovice)
Jako jediné rakouské město je Drosendorf obepnut pásem kompletně dochovaných městských hradeb. 1,7 km zdiva přerušují pouze dvě městské brány a ohraničují věže. Barokní fasády a staré měšťanské domy rámují náměstí. Samotný zámek stojí na místě hradu z 13. století. Svoji současnou podobu získal po požáru v roce 1694. Nyní je zde hotel a vzdělávací středisko.

06 Gaber
Postaven kolem roku 1300 a v 15. století už opuštěný. Zřícenina hradu Gaber nedaleko Vratěnína se přes svoji necelou dvousetletou historii může ale pochlubit dochovanou zdí gotické hradební kaple. Na vnitřní straně je dobře zachovaný zbytek triumfálního oblouku. Právě díky dochované kapli se zřícenina hradu Gaber stala v minulosti regionálním poutním místem.

07 Thürnau (Trnava / Dírná)
Z hradu Thürnau se do dnešních dnů zachovalo už jen několik zdí a příkopů. Ve 12. a 13. století jej vlastnili páni z Trnavy, kteří vstoupili do služeb posledních Přemyslovců a založili nedaleké městečko Vratěnín a hrad Frejštejn. Hrad zanikl v 15. století.

 

Image


08 Frejštejn (Freistein)
Hrad Frejštejn je jednou z dominant Podhradí nad Dyjí, které do roku 1949 neslo jeho jméno. Stojí zde od poloviny 13. století. Dvakrát se stal sídlem loupežnických band a musel být zemským vojskem dobýván. Od konce 15. století byl pustý. Z někdejšího hradu se dodnes dochovaly zbytky válcové věže, hradní kaple a paláce. Z poslední přestavby se zachovala vysoká věž se střílnami.

09 Bítov (Vöttau)
Hrad Bítov není jen sbírka padesáti vycpaných psů různých ras, ale především jedním z nejstarších hradů v Česku.  První písemné zmínky o něm pochází z 60. let 11. století. Dřevěné opevnění brzo nahradil kámen a Bítov se stal centrem jednoho ze šesti moravských krajů. Po vymření Přemyslovců na počátku 14. století získali hrad Lichtenburkové a dali mu jeho současný tvar. Novogotický ráz získaly interiéry v 19. století, kdy Bítov patřil Daunům.

10 Cornštejn (Zornstein)
V 1. polovině 14. století byl postaven na posílení nedalekého hradu Bítova a k uspokojení nároků početného rodu Lichtenburků. Zbytky zdí a palácové sklepy z té doby se dochovaly dodnes. Svoji hvězdnou chvíli zažil v 15. století, kdy dokázal rok vzdorovat obléhání Jiřího z Poděbrad. Nakonec ale podlehl. V 16. století byl rozšířen, avšak záhy opuštěn. R. 1617 byl již pustý.

11 Vranov  nad Dyjí (Frain)
Na 76 metrů vysoké skále nad Dyjí vyrostl vranovský obranný hraniční hrad už před rokem 1100. Po požáru v roce 1665 ho přebudoval na zakázku Althannů Johann Bernhard Fischer z Erlachu na monumentální barokní panské sídlo. Jeho nejvýznamnější součástí se stal Sál předků s cennou freskou Johanna Michaela Rottmayra.  Zámecká kaple Nejsvětější Trojice byla postavena na konci 17. století. Zajímavostí je i rozsáhlý, postupně rekonstruovaný lesopark s četnými vyhlídkami a romantickými stavbami v okolí zámku.

12 Hardegg (Hardek)
Kamenný hrad Hardegg vznikl v rámci zakládání řetězce hraničních opevnění během první poloviny 12. století. Dřevěné opevnění na jeho místě ale bylo již o dvě století dříve. Po zemětřesení a ničivém požáru v Hardeggu v 18. století ho místní obyvatel částečně rozebrali a materiál použili na opravu svých domů. Hrad zrekonstruoval na počátku 20. století Johann Karl Khevenhüller-Metsch. Dnes jsou zde umístěny památky na mexického císaře Maxmiliána Habsburského.

13 Kaja (Chýje)
Hrad byl sídlem šlechtického rodu Kuenringů. Koncem 14. století  se stal jeho držitelem Jindřich z Lipé a později rakouští Einzingerové.  V minulém století byla restaurována hradní kaple a upraveny místnosti v hradním paláci. Nyní je v ní instalována výstava o historii hradních pevností na řece Dyji. Za návštěvu stojí i hluboký kaňon potoka Kajabach s bizarními skalisky přímo pod hradem. Přístupný je lesní cestou po turistické trase do Hardeggu.

14 Nový Hrádek (Neuhäusel)
Dva hrady v jednom a zároveň unikátní botanická a zoologická zahrada. I těmito přízvisky se může pochlubit Nový Hrádek nedaleko Lukova. Původní lovecký hrad založil ve 14. století moravský markrabě Jan Jindřich.  Druhý hrad vznikl z původního předsunutého opevnění v 15. století. Roste zde silně ohrožená divizna nádherná, hradební zdi hostí vzácnou tařici skalní. Žije zde řada druhů netopýrů i vzácná užovka stromová. Navíc na Novém Hrádku naleznete jednu z nejkrásnějších vyhlídek na Dyji.

15 Znojemský hrad (Znaim)
Na ostrohu nad soutokem Gránického potoka s Dyjí postavil kníže Konrád I. a jeho syn Litolt na sklonku 11. století znojemský hrad jako náhradu za "starý hrad" na Hradišti. Sídlo znojemských údělných Přemyslovců se později stalo královským hradem a městskou citadelou. Z původních staveb se zachovalo jen nemnoho.  Na základech středověkého hradu vznikl totiž na počátku 18. století barokní zámek a měšťanský pivovar.

Text Jiří Kacetl, David Grossmann. Foto: Petr Lazárek a Jiří Kacetl

ImageČlánek vyšel ve Znojemském deníku jako součást seriálu k dvacetiletému výročí založení Národního parku Podyjí.