FOTOGALERIE: Nejvzácnějším plazem Podyjí je mytický had starověkých Římanů

20 LET NÁRODNÍHO PARKU PODYJÍ -  Podyjí je domovem kriticky ohrožené užovky stromové nebo vzácné ještěrky zelené. Zmijí se zde ale bát nemusíte.

Užovka stromová

Užovka stromová (Zamenis longissimus) je jedním z nejvzácnějších plazů Podyjí.  V Česku na ni můžete narazit už jen v Poohří a Bílých Karpatech. Je zhruba 1,5 m dlouhá a dožívá se až 25 let. Odborníci v Podyjí označili na šest stovek tohoto kriticky ohroženého hada. Žije tu pravděpodobně mnohem víc. FOTO: Archiv Správy Národního parku Podyjí

FOTOGALERIE: Prohlédněte si nejzajímavější plazy Podyjí

To setkání může řadu návštěvníků Podyjí vyděsit. Na kamenných zídkách vinice Šobes nebo vyhřátých místech Nového Hrádku přitom není vůbec výjimečné. Téměř dvoumetrový had zde předvádí své lezecké umění. Nedělá mu problém šplhat vzhůru po zdech nebo rychle stoupat po kmenech do korun stromů. Scéna jako vystřižená z pralesa jižní Ameriky však pro pozorovatele není vůbec nebezpečná. Právě pravděpodobně sleduje jednoho z plazích skvostů Národního parku Podyjí  - užovku stromovou. Tento kriticky ohrožený had se v Česku vyskytuje už jen na dalších dvou místech a patří mezi osm druhů plazů, kteří v parku žijí.

Had v korunách stromů

Nejedovatá užovka stromová je jedním z nejzajímavějších zástupců fauny Podyjí. Kromě malých izolovaných lokalit v Poohří v západních Čechách nebo Bílých Karpatech na jihovýchodní Moravě ji v Česku nikde jinde nenajdete. V národním parku si oblíbila například Šobes, Nový Hrádek nebo Hardeggskou stráň u Čížova.  Mezi léty 2000 - 2007 odborníci v údolí Dyje označili zhruba  600 jedinců tohoto vzácného hada. V Podyjí jich bude žít ale pravděpodobně mnohem víc. Poprvé ho zde odborníci pozorovali ve dvacátých letech minulého století.

Velká, štíhlá, mrštná užovka stromová dostala své jméno díky zálibě v lezení. Umožňují to speciální šupiny, které má na břiše. Svých lezeckých schopností využívá především k získávání potravy. Loví zejména ptáky, ale nepohrdne ani i jejich mláďaty a vejci nebo drobnými savci. Zbarvena je žlutohnědě až černě. Na hřbetě má rozesety bílé tečky. Po obou stranách hlavy někdy mláďata nosí žluté "obojky". Jsou tak velice podobné s užovkou obojkovou. Užovka stromová je i výborný plavec. Řeka Dyje tak pro ni nepředstavuje žádnou překážku.

Užovky mají nyní za sebou dobu intenzivního páření a právě teď začínají samičky klást svá vajíčka. V srpnu se z nich vylíhnou mladí hadi. Dospějí po třech letech. V Česku dorostou zhruba do jednoho a půl metru a dožívají se i 25 let.

Posvátný had Římanů

S užovkou stromovou je spojena i jedna z římských legend. Když podle pověsti zachvátila Řím ve 3. století před naším letopočtem velká smrtící epidemie, zachránil ho bůh lékařství Aesculap, který do města přišel právě v podobě tohoto hada. Aesculapova hůl s ovinutými užovkami je od těch dob symbolem lékařů i farmaceutů.  A podle některých teorií přinesli jihoevropského hada do střední Evropy právě Římané při svých expanzích.

Lovec ryb

Vyhřáté stráně po celém úseku řeky Dyje využívá ke slunění i užovka podplamatá. Její živel je voda, kde loví ryby. Nepohrdne ani žábami, čolky nebo pulci.  Přestože není jedovatá, nebojí se na vetřelce zaútočit svými zuby. K obraně také používá vylučování zapáchajících tekutiny nebo předstírá, že je mrtvá.  Řada těchto užovek žije u Znojemské přehrady nebo kolem Šobesu.

Třetím zástupcem čeledi užovkovitých v Podyjí je užovka hladká.  Narazit na ni můžete například na vřesovištích mezi Znojmem a Hnanicemi, Hradištských terasách nebo na Cínové hoře. Zhruba šedesáti centimetrový had se živí nejčastěji ještěrkami. Jako jediná užovka neklade vajíčka, ale rodí živá mláďata.  Nejpočetnějším hadem Podyjí je užovka obojková. Běžně se vyskytuje na břehu řeky i v mokřadech.

Velice vzácně se mohou návštěvníci Podyjí setkat se zmijí obecnou. Je to totiž druh vázaný spíše na chladnou, podhorskou krajinu.  Přímo v parku se před několika lety ale našla svlečená kůže zmije. Odkud se tu vzala a zda zde žije větší populace zmijí je však pro odborníky stále záhadou.

Zelený smaragd Podyjí

Smaragdově zelené tělo a tyrkysově modře zbarvené hrdlo je jedním z typických znaků samečků kriticky ohrožené ještěrky zelené. Čtyřiceticentimetrová délka ji zařadila mezi největší české ještěrky. Žije jen v těch nejteplejších oblastech Česka.   V národním parku především na vřesovištích mezi Znojmem a Hnanicemi i skalních ostrožnách v údolí Dyje.

Ještěrky zelené jsou převážně masožravci. Jedí hlavně hmyz. Poradí si ale i s drobnějšími plazy, ptáky či hlodavci. Dožívají se až dvanácti let.

Určitě nejhojnějším zástupcem plazů v Podyjí je ještěrka obecná. Aby byl výčet úplný, nesmíme zapomenout ani na slepýše křehkého. Plazi tak mají na Znojemsku naprosto výjimečné postavení. Z jedenácti druhů obývajících Českou republiku, jich zde žije nebo žilo deset. Sedm z nich je tu stále zastoupeno ve velkých počtech. Zda tu žije i osmý zástupce, zmije obecná, je pro odborníky otázkou.

David Grossmann, autor je mediální koordinátor

ImageČlánek vyšel ve Znojemském deníku jako součást seriálu k dvacetiletému výročí založení Národního parku Podyjí

 

&source=http://www.nppodyji.cz" title="LinkedIn" onclick="javascript:window.open(this.href,'', 'menubar=no,toolbar=no,resizable=yes,scrollbars=yes,height=600,width=600');return false;">