Do Podyjí se vrátil kriticky ohrožený sysel, zimu prospí na Hnanicku

V polovině minulého století byl sysel obecný ještě běžnou součástí naší přírody a zemědělci v něm viděli velkého škůdce. Nyní jej odborníci řadí mezi kriticky ohrožené druhy. V Česku obývá jen pár desítek míst. V létě jej biologové viděli na Hnanicku. Nyní se zde už ve svých norách ukládá k zimnímu spánku. Podle odborníků by mohla nově vzniklá kolonie vydržet i v následujících letech.   


Syslové se v létě vrátili do Národního parku Podyjí. FOTO: Robert Stejskal / Správa Národního parku Podyjí

Veverce podobný hlodavec ještě v padesátých letech minulého století pustošil pole na Znojemsku. Kvůli změnám v hospodaření a snad i vlivem systematického hubení ale z české přírody téměř úplně vymizel. „Dnes zbývá na celém území ČR jen několik desítek míst jeho výskytu. Ústup sysla zřejmě souvisí i s úbytkem pastvin zejména v nížinách, vznikem rozsáhlých polních monokultur bez drobných plošek mezí a úhorů nebo omezením pastvy kolem vesnic,“ soudí zoolog Jihomoravského muzea ve Znojmě Antonín Reiter.

Sysel je totiž společenský tvor a žije v koloniích. K jejich budování ale potřebuje přehledné životní prostředí. „Kolonie syslů mohou existovat jen v trvalých travních porostech, které jsou tak nízké a případně i nesouvislé, aby v nich panáčkující sysel měl dobrý rozhled a mohl vizuálně komunikovat s ostatními jedinci. Případně včas zjistit blížící se predátory,“ popsal Reiter. Z výše popsaných důvodů dnes většina kolonií syslů obývá například travnatá letiště nebo golfová hřiště. Tam ale kvůli škodám, které způsobují, nejsou příliš vítáni.

Na Hnanicku tento rok biologové napočítali zhruba tři desítky syslích nor. Větší kolonie dává zvířatům i větší šanci na přežití. Vhodné podmínky by díky pravidelné pastvě mohli migrující syslové nalézt například i v okolí Havraníků. Na Znojemsku mají trvalé kolonie zatím jen na bývalém letišti v Jamolicích nebo na letišti u Miroslavi. Menší skupinky syslů ale přežívají díky existujícím drobným mezím, pravidelně spásaným loukám, ale i péči o trávníky kolem pozemků v sousedním Rakousku. „Pravděpodobně rakouští syslové tak kolonizovali i místa u hranic nedaleko Jaroslavic. Tamní kolonie ale bohužel po dvou letech zanikla,“ uvedl Reiter.

Letos už sysly ale zřejmě neuvidíte. Jako praví zimní spáči si vyhrabali zimní nory, vykrmili se během pozdního léta a teď si už užívají poklidného spánku. Až se v dubnu probudí, můžete je zkusit na hnanických vřesovištích najít. Jsou to roztomilí tvorové a na rozdíl od mnoha jiných živočichů jim pohyb lidí v okolí většinou příliš nevadí. Naopak sešlapávání trávy kolem cest a na mezích pro ně může být vlastně příznivým ovlivněním prostředí.