Archiv

V této sekci naleznete všechny publikované články řazené podle data, kdy byly publikovány.

2006    2007    2008    2009    2010    2011    2012    2013    2014    2015    2016    2017    2018   

<<   leden únor březen duben květen červen


Publikovaných článků: 12


Koně z Exmooru opustili aklimatizační ohradu a začali spásat Mašovickou střelnici

/FOTOGALERIE /Po zhruba měsíci opustili ve čtvrtek ráno exmoorští koně aklimatizační ohradu a začali spásat přibližně 35 hektarů pastvin na Mašovické střelnici. Zabrání tak jejímu zarůstání a pomohou zachovat pestrou škálu druhů na této unikátní lokalitě. Stádo u Havraníků správci ohrad pustí do pastevní rezervace v následujících čtrnácti dnech.  To má za úkol udržovat část tamního vřesoviště. Jedenáct exmoorských koní do Podyjí přivezla společnost Beleco v rámci projektu Military LIFE for Nature.


Staré sady

Podyjí leží v regionu s teplým klimatem a odpradávna patřilo mezi oblasti s ovocnářskou tradicí. Svědčí o tom i zbytky starých sadů v záhumení jednotlivých obcí. Nalezneme zde množství starých odrůd ovocných dřevin i zajímavé druhy jako jsou mandloň, mišpule, smokvoň či morušovník.


Mrtvé dřevo

Mrtvé dřevo je termín obecně zažitý pro dřevo v různém stádiu rozkladu. Mrtvé stromy, ať už stojící či ležící, ať velké či malé, ať celistvé nebo značně prohnilé, mají v přírodě nezastupitelnou funkci. 


Invazní a expanzivní rostliny

Invazní druhy jsou u nás nepůvodních rostlin, které dokáží díky své vysoké konkurenční schopnosti rychle osídlovat nová stanoviště. Často na úkor původních druhů. Důsledkem invaze tedy bývá postupné ochuzování původní vegetace o rostliny, které tlak invazních druhů nepřežijí. Naopak expanzivní druhy jsou naše domácí druhy ovšem s podobnými schopnostmi šíření.


Výmladkové lesy (pařeziny)

Výmladkové hospodářství patří mezi historické využívání lesa. Vzhledem k omezeným technologickým možnostem byly stromy pořezány zpravidla v periodách 7-20 a později i 40 let. Ponechané pařezy pak znovu obrazily. Většina takové produkce dříví sloužila k vytápění nebo výrobě pracovních nástrojů (násady, topůrka, vařečky apod.), či k přikrmování dobytka. Naši předkové využívali výmladné schopnosti většiny listnatých dřevin. Přednost ale dávali dubu zimnímu. Tvrdé a tedy i velmi výhřevné dřevině. 


Vřesoviště a stepní trávníky

Od Znojma se přes Kraví horu směrem k Hnanicím a dále k rakouskému Retzu rozprostírá unikátní krajinný celek tvořený vřesovišti a stepními trávníky. Představují zbytek staré kulturní krajiny utvářené postupným odlesňováním a staletou pastvou. V současnosti se rozkládá na ploše 100 ha. 


Slivoň myrobalán – Prunus cerasifera

Menší strom nebo vícekmenný keř s hustě větvenou korunou. Je 4-8 m vysoký, příležitostně trnitý. Listy eliptické, vejčité nebo oválné, pilovité nebo vroubkované, leskle tmavě zelené. Někteří jedinci mohou mít olistění červenozelené. Kvete brzy zjara bílými, vzácně narůžovělými květy. Plodem je kulovitá či oválná peckovice, žluté, červené nebo až tmavě fialové barvy.


Buk lesní – Fagus sylvatica

Strom velkých rozměrů. S rovným válcovitým kmenem a tenkou, šedou borkou. Může dorůst až 40 m výšky a průměru kmene 1,5 m. Nápadné jsou dlouhé, ostře zašpičatělé pupeny. Listy jsou eliptické, až 10 cm dlouhé, celokrajné. Na okraji listů mohou být bělavě pýřité. Na podzim barví do žluta. Plodem jsou nažky (bukvice) uzavřené po dvou v dřevnaté číšce.


Jilm vaz – Ulmus laevis

Strom velkých rozměrů se štíhlým kmenem a silnými větvemi. Může dorůst až 35 m výšky a průměru kmene 1m. Na bázi kmene s boulovitými výrůstky se často tvoří nápadně zploštělé, deskovité kořenové náběhy. Střídavé listy jsou vejčité až obvejčité, dvakrát zubaté, na bázi výrazně asymetrické. Na podzim se barví do žluta. Kvete brzy zjara, plodem jsou křídlaté nažky.


Třešeň křovitá – Prunus fruticosa

Nízký beztrnný keř, intenzivně se šířící kořenovými výmladky. Vznikají tak jeho husté porosty. Listy jsou lesklé, drobné, vejčité až obvejčité, s pilovitým okrajem. Brzy zjara rozkvétá bílými květy ve velkém množství. Plodem jsou červené peckovičky o něco menší než višně. Mají nakyslou chuť. Dozrávají v červenci nebo v srpnu.


Krajinu řek mění sucho i přívalové deště. Odborníci v Podyjí diskutovali o ochraně přeshraničních území

Globální změna klimatu, méně vody v půdě ale například i přívalové deště mění krajiny přeshraničních chráněných území.  I o dopadu těchto jevů diskutovali tento týden na české a rakouské straně Podyjí odborníci z celé Evropy. Zajímalo je také, jak prohloubit vzájemnou spolupráci. Jejich setkání podpořil evropský Fond malých projektů v rámci programu Interreg Rakousko – Česká republika.


Letní sezónu na Vranově zpestří Barvy pralesa Jana Dungela

Krásu tropické přírody v podání malíře, cestovatele a biologa Jana Dungela budou moci od půlky června obdivovat návštěvníci vranovského zámku v galerii Thayana. Ve spolupráci s Národním památkových ústavem zde Správa Národního parku Podyjí připravila výstavu tohoto oceňovaného ilustrátora. Své brány otevře slavnostní vernisáží ve čtvrtek 14. 6. od 17:00. Zájemci ji budou moci zhlédnout až do konce září.